Služební tramvaje

Vozy T2

Služební tramvaje T2 slouží k odtahu porouchaných tramvají a dříve i k tahání vozíků s kolejovým materiálem. U vozů byla původní odporová trakční výzbroj TR 36 nahrazena výzbrojí TR 37 (se zrychlovačem a sério-paralelním zapojením). Byly zaslepeny prostřední dveře, které byly nahrazeny oknem. Interiér byl přepážkou s dveřmi rozdělen na dvě části, v přední je ponecháno 6 sedadel, v zadní části byla všechna sededla demontována. Na podlahu byly zabudovány skříně s horkovzdušným topením, předřadnými odpory (pro pomalou jízdu) a motorventilátorem. Na zadní plošině je sedadlo řidiče pro jízdu vzad, vč. pomocného ovládacího pultu. Na sklech zadního čela jsou zevnitř zabudovaná vyhřívací tělesa, zvenku je stěrač. Na zadní čelo byl rovněž doplněn světlomet. Na střechu nad obě čela byly umístěny výstražné oranžové majáky. Původní sběrač byl nahrazen klasickým nůžkovým typu KE 13, ovládací pult řidiče s pákovými ovladači byl nahrazen přístrojovou deskou z vozů T3.

Vozy byly opatřovány oranžovo-krémovým a tmavě zeleným nátěrem s modrým nápisem SLUŽEBNÍ VŮZ.
Na služební vůz byly přestavěny vozy ev.č. 1490 (4102), 1491 (4103), 1409 (4104), 1411 (4105), 1417 (4106), 1486 (4107), 1401 (4108), 1404 (4109), 1473 (4110), 1493 (4111), 1494, (4112), 1433 (4113), 1406 (4115), 1431 (4116), 1416 (4119), 1454 (4120), 1435 (4121), 1423 (4122).
Kompletní seznam s dalšími údaji o těchto vozech naleznete v evidenci.

Pozn.: rozsah přestavby se může u některých vozů lišit a některé uvedené služební vozy vůbec upraveny nebyly !!!

Cvičná tramvaj - Školní vůz T3 ev.č. 4101 (1501)

Tato tramvaj slouží k výuce řidičů. V rámci velké opravy v roce 1993 bylo do vozu instalováno dvoučlenné řízení žák-instruktor, kdy instruktor má kromě řídícího pultu k dispozici i panel pro simulaci poruch, na kterém může nasimulovat až 12 poruch trakční výzbroje. Za kabinou řidiče je umístěn světelný panel zobrazující pomocí berevných LED-diod funkční stavy obvodů trakční výzbroje. V interiéru jsou instalovány funkční ukázkové agregáty vozidla, které umožňují ukázku jejich funkcí. Agregáty jsou k vozidlu připojeny paralelně, takže je lze kdykoliv odpojit. Jsou zde umístěny:

• linkový stykač
• zrychlovač
• čelisťová brzda
• stykačové rámy

V interiéru zůstalo pouze 16 sedadel. Byly upraveny přední dveře tak, že první půlka je koncipována jako pevný celek. Druhé křídlo je normální-otevíratelné. Druhé dveře byly zcela zaslepeny.

Od roku 2001 jezdil vůz v celožlutém provedení (se šedou střechou) a na bocích i místo linkového čísla má písmeno L (bílé na modrém podkladě). V roce 2007 byl vůz odstaven a rok potom předán TMB. Viz evidenci.

Měřící vůz ev.č. 4123 (1504)

Vůz byl původně určen k odtahování porouchaných vozů, avšak v roce 1998 bylo rozhodnuto o jeho přestavbě na měřící vůz, který by prováděl kontrolu trolejí a ze zjištěných údajů by se pak mohly odvíjet další kroky (oprava, údržba vedení a pantografů).

Vozidlo bylo osazeno tyristorovou výzbrojí TV1 (namísto původní TR 37). V roce 2000 byly do tramvaje zabudovány komponenty pro diagnostiku trolejového vedení od firmy ELSY Dolní Lutyně MGPTV 1. Ve vozidle byla zvětšena kabina řidiče, za kterou je umístěna integrovaná skříň pro část trakční výzbroje a upraven byl i pult řidiče. Interiér byl přepážkou s dveřmi rozdělen na dvě části - v první je 8 sedadel (původní koženkové), ve druhé je pomocný jízdní panel vč. sedadla řidiče pro jízdu vzad (byl také doplněn stírač skla). Podél pravé strany vozidla (ve směru jízdy) je pevně zabudován pracovní stůl pro umístění měřícího a záznamového zařízení (z toho důvodu nejdou otevírat druhé dveře). Místo poslední střešní větrací klapky byla umístěna střešní nástavba, ve které je skleněný průzor vybavený elektrickým stěračem, ze kterého je vidět měřící lišta pantografu, která je umístěna jako druhá ve dvoulištové hlavici pantografu KE 13 a s měřícím zařízením ve vozidle je spojena optickým kabelem. Pantografové lišty lze sledovat pomocí zabudované kamery (před průzorem), která zaznamenává jejich stav a provozní podmínky trolejového vedení a sběrače během jízdy na videorekordér. Obraz z kamery je přenášen i přímo na TV obrazovku. K záznamu je pak možno připojit naměřená data a jiné údaje a ty zaznamenat do výstupního protokolu, popř. grafickou formou, přičemž je k dispozoci i řada možností úpravy. Pro přímé vizuální sledování revizním technikem je na speciálním vyvýšeném podiu z uzavřených obdélníkových profilů doplněných výztuhami připevněno sedadlo s bezpečnostními pásy. Ke konstrukci jsou také připevněny schůdky. Celá konstrukce podia je ukotvena do podlahy i stropu tramvaje.

Měřící zařízení měří klikatost, výšku a dynamické účinky mezi trakčním vedením a měřící lištou pantografu (spolupráce sběrače a trolejí). Ze snímače jsou naměřené hodnoty přivedeny do mikropočítače a následně do komunikační jednotky, ze které jdou do počítače umístěného na stole. Vůz lze provozovat buď samostatně, nebo jako druhý vůz ve spřažené soupravě.

Vůz je opatřen oranžovo-krémovým nátěrem s modrým nápisem SLUŽEBNÍ VŮZ. Na střeše nad oběma čely jsou umístěny výstražné oranžové majáky. Na voze lze spatřit kromě již výše zmiňovaných koženkových sedaček i původní okna s malými posuvnými díly, či dveřní křídla nestejné šířky.


(autor: Martin Hemzal | poslední změna: 9. 5. 2009)
Použitá literatura: Katalog vozidel DPmB, a.s.; Nová železniční technika 4/02