Služební tramvaje

Vozy T2

Služební tramvaje T2 sloužily k odtahu porouchaných tramvají a k tahání vozíků s kolejovým materiálem. U vozů byla původní odporová trakční výzbroj TR 36 nahrazena výzbrojí TR 37 (se zrychlovačem a sério-paralelním zapojením). Byly zaslepeny prostřední dveře, které byly nahrazeny oknem. Interiér byl přepážkou s dveřmi rozdělen na dvě části, v přední bylo ponecháno 6 sedadel, v zadní části byla všechna sededla demontována. Na podlahu byly zabudovány skříně s horkovzdušným topením, předřadnými odpory (pro pomalou jízdu) a motorventilátorem. Na zadní plošině bylo sedadlo řidiče pro jízdu vzad, vč. pomocného ovládacího pultu. Na sklech zadního čela byla zevnitř zabudovaná vyhřívací tělesa a taktéž doplněn stírač zadního okna. Doplněn byl rovněž světlomet. Na střechu nad obě čela pak byly umístěny výstražné oranžové majáky. Původní sběrač byl nahrazen klasickým nůžkovým typu KE 13, ovládací pult řidiče s pákovými ovladači byl nahrazen přístrojovou deskou z vozů T3.

T2 4104 (1409) byla po vyřazení
			ve vozovně Pisárky upravena na odpočinkovou místnost T2 4105 (1411) před vyřazením kropící T2 4113 ještě v provozním stavu kropič 4113 před likvidací
T2 1406 je používána jako posunovací vůz v ústředních dílnách;
			této tramvaji nebyly při přestavbě odstraněny 2 dveře 4119 ještě v oranžovém nátěru
4121 společně s 4122 se udržely v pravidelném služebním provozu nejdýl;
			k jejich odstavení došlo až v létě 2008 4121 společně s 4122 se udržely v pravidelném služebním provozu nejdýl;
			k jejich odstavení došlo až v létě 2008

Vozy byly opatřovány oranžovo-krémovým a tmavě zeleným nátěrem s modrým nápisem SLUŽEBNÍ VŮZ.
Na služební vůz byly přestavěny vozy ev.č. 1490 (4102), 1491 (4103), 1409 (4104), 1411 (4105), 1417 (4106), 1486 (4107), 1401 (4108), 1404 (4109), 1473 (4110), 1493 (4111), 1494, (4112), 1433 (4113), 1406 (4115), 1431 (4116), 1416 (4119), 1454 (4120), 1435 (4121), 1423 (4122).

Dnes již není v provozu žádná tramvaj typu T2. Posunovací vůz ústředních dílen ev.č. 4115 byl v po svém vyřazení v roce 2011 nahrazen tramvají T3M, ev.č. 1545. Na té byly provedeny pouze nezbytné úpravy pro manipulační provoz. Za zmínku stojí ještě vůz ev.č. 4121, který je od roku 2009 využíván jako místnost pro řidiče manipulačního posunu ve vozovně Pisárky. Kompletní přehled vozů vč. doplňujících údajů naleznete v evidenci.

Pozn.: rozsah přestavby se mohl u některých vozů lišit a některé uvedené služební vozy vůbec upraveny nebyly.

Cvičná tramvaj - Školní vůz T3 ev.č. 4101 (1501)

Tato tramvaj sloužila k výuce řidičů. V rámci velké opravy v roce 1993 bylo do vozu instalováno dvoučlenné řízení žák-instruktor, kdy instruktor měl kromě řídícího pultu k dispozici i panel pro simulaci poruch, na kterém šlo nasimulovat až 12 poruch trakční výzbroje. Za kabinou řidiče byl umístěn světelný panel zobrazující pomocí berevných LED-diod funkční stavy obvodů trakční výzbroje. V interiéru byly instalovány funkční ukázkové agregáty vozidla, které umožňovaly ukázku jejich funkcí. Agregáty byly k vozidlu připojeny paralelně, takže je šlo kdykoliv odpojit. Byly zde umístěny:

V interiéru zůstalo pouze 16 sedadel. Byly upraveny přední dveře tak, že první půlka byla koncipována jako pevný celek a druhé křídlo bylo normální-otevíratelné. Druhé dveře byly zcela zaslepeny.

Od roku 2001 jezdil vůz v celožlutém provedení (se šedou střechou) a na bocích i místo linkového čísla měl písmeno L (bílé na modrém podkladě). V roce 2007 byl vůz odstaven a rok poté předán Technickému muzeu v Brně. Viz evidenci. V současnosti je jako cvičná tramvaj používán vůz T3R.PV ev.č. 1658. Nejde však přímo o služební vůz. Tramvaj jezdí v běžném provozu s cestujícími a v případě potřeby ji lze demontáží zástěny kabiny řidiče a nainstalováním sedadla instruktora do prostoru prvních dveří lehce přestavět pro výcvik. Instruktor má k dispozici přenosný ovládací panel pro simulaci poruch. V interiéru je také namontováno jedno podsedákové topidlo (MEP Postřelmov) navíc.

Měřící vůz ev.č. 4123 (1504)

stanoviště provozního technika Vůz byl původně určen k odtahování porouchaných vozů, avšak v roce 1998 bylo rozhodnuto o jeho přestavbě na měřící vůz, který by prováděl kontrolu trolejí a ze zjištěných údajů by se pak mohly odvíjet další kroky (oprava a údržba vedení a pantografů).

Vozidlo bylo osazeno tyristorovou výzbrojí TV1 (namísto původní TR 37). V roce 2000 byly do tramvaje zabudovány komponenty pro diagnostiku trolejového vedení od firmy ELSY Dolní Lutyně MGPTV 1. Ve vozidle byla zvětšena kabina řidiče, za kterou byla umístěna integrovaná skříň pro část trakční výzbroje a upraven byl i pult řidiče. Interiér byl přepážkou s dveřmi rozdělen na dvě části - v první bylo 8 sedadel (původní koženkové), ve druhé pomocný jízdní panel, vč. sedadla řidiče pro jízdu vzad (byl také doplněn stírač skla). Podél pravé strany vozidla (ve směru jízdy) byl pevně zabudován pracovní stůl pro umístění měřícího a záznamového zařízení (z toho důvodu nešly otevírat druhé dveře). Místo poslední střešní větrací klapky byla umístěna střešní nástavba se skleněným průzorem, vybaveným elektrickým stěračem, z níž byla vidět měřící lišta pantografu (umístěna jako druhá ve dvoulištové hlavici pantografu KE 13 a s měřícím zařízením spojena optickým kabelem). Pantografové lišty bylo možné sledovat i pomocí zabudované kamery (před průzorem), která na videorekordér zaznamenávala jejich stav a provozní podmínky trolejového vedení a sběrače během jízdy. Obraz z kamery byl rovněž přenášen přímo na TV obrazovku. K záznamu bylo možné připojit naměřená data a jiné údaje a ty zaznamenat do výstupního protokolu (příp. grafickou formou). Pro přímé vizuální sledování revizním technikem bylo na speciálním vyvýšeném podiu z uzavřených obdélníkových profilů doplněných výztuhami a schůdky připevněno sedadlo s bezpečnostními pásy. Celá konstrukce podia byla ukotvena do podlahy i stropu tramvaje.

Vůz byl opatřen oranžovo-krémovým nátěrem s modrým nápisem SLUŽEBNÍ VŮZ. Na střeše nad oběma čely byly umístěny výstražné oranžové majáky. Na voze šlo spatřit kromě již výše zmiňovaných koženkových sedaček i původní okna s malými posuvnými díly, či dveřní křídla nestejné šířky. Tento vůz byl po svém vyřazení v roce 2011 nahrazen tramvají T3M ev.č. 1593, která byla pro tento účel obdobně přestavěna. Použity k tomu byly některé původní díly, především měřící technika, či vyvýšené sedadlo se střešní nástavbou.

Měřící zařízení měří klikatost, výšku a dynamické účinky mezi trakčním vedením a měřící lištou pantografu (spolupráce sběrače a trolejí). Ze snímače jsou naměřené hodnoty přivedeny do mikropočítače a následně do komunikační jednotky, ze které jdou do počítače umístěného na stole. Měřící vůz lze provozovat buď samostatně, nebo jako druhý vůz ve spřažené soupravě.



Autor: Martin Hemzal
Použitá literatura: Katalog vozidel DPmB, a.s.; Nová železniční technika 4/02


poslední úprava: 18. únor 2015

© BMHD (2002 - 2015)